Koš s membránou a gravitační deformace prostoročasu

Protože gravitační zrychlení jsou pro všechna tělesa v daném místě stejná, lze vyjádřit působení gravitace jako křivost prostoročasu, kterou vytváří hmota (a tlak). Takovou křivost si můžeme představit ve dvourozměrném vesmíru jako prohnutí membrány, na které hmoty leží. V zakřiveném prostoročase se již tělesa pohybují bez působení gravitace. To lze demonstrovat hozením lehkého míčku tak, aby obíhal těžký míček uprostřed. Když do membrány silně zatlačíme prstem způsobíme opravdu velké prohnutí (viditelné dobře i zboku koše), což by snad mohlo přiblížit černou díru. Lze také diskutovat gravitační ohyb světla, resp. geodetiky, jakožto nejkratší trajektrorie, po kterých se světlo pohybuje.

[ Seznam experimentů ]